Jelikož náš závodní web sleduje i laická veřejnost a občas se ke mě dostane otázka: Co je to logger? Jaké že pole? AA...cože? IGC, to je nějaký prgrsm? pokusím se tyto tajemné výrazy v dalších dnech postupně přiblížit i lidem, plachtěním zatím nepolíbeným...
Ale neprve bych využil dnešního neletového dne a mé nevoli věnovat se dokončení diplomové práce a přiblížil vám, jak vypadá takový typický závodní den. Například ten včerejší...
Je okolo 6, hodiny ránní, celé letiště, až na jednu osobu ještě spí. Tou osobou je náš skvělý meteorolog Jacek, který právě zapíná počítač a prochází všemožné dostupné předpovědní modely a snaží se získat co nejvíce informací o počasí na daný den, aby bylo možné naplánovat tratě do ideálních podmínek.
Před 7. hodinou se na letišti objevuje ředitel Honza a komisař Pavel. Vstávají také další pomocníci a první závodníci. Já si dělám kávu a první fotky, které bych mohl dát sem na web. Meteorolog zasvětí komisaře a ředitele do tajů dnešního počasí a naplánují spolu traťě. Vzápětí závodníkům zapípá SMS, kde je napsáno: "Dobré ráno, skládáme, grid na 18, briefing v 10.
Kolem půl 8. je již většina závodníků taktéž vzhůru, vytahuje se hangár, závodnící skládájí své větroně, jež byly na noc rozloženy do transportních vozů a po 8. hodině je již dle daných časových slotů odvážejí na start. Od "Dědkovny", což je místní kuchyňka, se ozývá hlasitý smích.
Všechna letadla jsou připravena na startu do 10. hodin, kdy začíná v motorovém hangáru briefing. Zde se závodnící dozví, jaké panuje dnes počasí, jaký je výhled počasí na další den a dozví se odpověď na tu nejdůležitejší otázku: "Tak kam dnes poletíme?"
Po briefingu se letištěm většinou začne ozývat symfonie motorů vlečných letounů, jež jejich piloti připravují na další letový den. Čas vzletů se plánuje dle počasí, ne ovšem dříve než na 11. hodinu. Po briefingu tudíž závodníkům již často nezbývá čas na nic jiného, než zanést danou trať do své GPS a loggeru a být připraven k letu. Před zahájením vzletů jde většinou ověřit podmínky přímo do vzduchu chroust.
Jakmile dojde k zahájení soutěžních vzletů, je na letišti pořádný hluk. Všech 9 vlečných letounů má dohromady výkon asi 1800 koňských sil a dávají o sobě vcelku hlasitě vědět. Mohlo by se zdát že v tu ránu je na startu obrovský chaos, ale je to přesně naopak. Každý ví, kde má kdy stát a kde rozhodně stát nemá. Instrukce do rádia dává přímo ředitel Honza, který má vše z první ruky. Vlek do 700 metrů trvá obvykle 4 až 6 minut a v součtu to vycházelo včera na 65 startujících závodníků přesně 69 minut tohoto zdánlivého "chaosu".
Po startech obvykle letištěm zavládne klid. Dotankují se vlečné letouny a pomocnící se odeberou obstarat něco k snědku. Rosťovi, jenž má na starosti řízení letového provozu počas závodů občas zapípá SMS. To závodníci, jež měli ten den smůlu píší, že sedí v poli. Ta nejtěžší práce na něj ovšem teprve čeká. A to uřídit přílety závodníků zpět na letiště, aby nedošlo k žádné kolizní situaci a dávat jim informace o aktuálním počasí.
Po přistání čekají na závodníky 3 důležité úkoly. Dát si zasloužené pivo, odevzdat IGC soubor a rozložit letadlo zpět do transportního vozu. Většinou v tomto pořadí. Ti méně šťastní sedají do auta a jednou místo piva s tranportním vozem pro své kamarády do pole, z něhož se často vrací v pozdních večerních hodinách...
Doufejme že takových ideálních dnů bude do konce závodů co nejvíce!
| 
28.4.2018 - 7.5.2018 - Letiště Šumperk
